Obhájil jsem puntíkatý dres pro nejlepšího vrchaře v ČR. I když by se to mělo spíše jmenovat pro nejlepšího vrchaře v Československu, ale raději se nebudu vyjadřovat k účasti našich jezdců.
Nicméně moje forma se oproti minulému týdnu trošku zlepšila Vyfrčel jsem to bez jediné přestávky až nahoru. Pokud tedy nepočítám, že jsem 1x nahazoval řetěz a 1x jsem zastavil, abych si vzal sacharidovou tabletu, to za jízdy v 10% opravdu nejde. V posledních 200 metrech jsem cítil, že mám dost, takže jsem síly rozvrhnul dobře. Poslední část trati s nekonečným 10% stoupáním v závěru ještě násobily mraky, protože nebylo vidět kolik toho má ještě člověk před sebou. Oproti minulému ročníku, kdy to byl extrém co se týká vedra, letos to byl extrém co se týká zimy (podle Garmina 20 stupňů na startu 5 stupňů v cíli ve větru a v mracích). Výsledný čas nedokážu porovnat s tím loňským, jelikož trať byla nepatrně kratší, kvůli frézování silnice.
