Závod Počerady – Louny už je taková naše jarní klasika. Krátké 15 km, rychlé a mezinárodně obsazené.
Start z první lajny, tak jsem to napálil hned od startu co to šlo. Po chvilce mě přesypali favorité ze světové špičky kategorie MH4 Wilk a Giera (PL) , nejlepší z české MH-čtyřky Šulc a nejlepší Slovák Kukla (MH4). Já jsem při tomto předjíždění chytil mírného odlepa a viděl jsem, že to s největší pravděpodobností nedocvaknu, tak jsem zacouval odfrknout do druhé skupinky, kde jsem si kontroloval čelo. Věděl jsem, že budu muset držet krok s jezdci jako Švehla (ČR), Šelinga a Kukla, který odpadl z první skupinky (oba SVK) a všichni z kategorie těch zdravějších (MH4), ale i k mému překvapení také jezdcům z mé kategorie (MH3) Charvátovi (ČR) a Orečnému (SVK). V domnění, že někoho odpářu jsem zkoušel několikrát atakovat, ale vždy se to sjelo. V poslední vesnici mi přišlo, že to vůbec nejede a že se všichni jen vezou za mnou, tak jsem vyzkoušel z první pozice další atak tak, abych najížděl do technického úseku v parku na první pozici a nikdo mě tam nebrzdil. Před posledním stoupáníčkem však vedle sebe vidím jezdce z mé kategorie Orečného a tak po sobě pokukujeme a čekáme kdo a co udělá, aniž bychom si uvědomili že jsme poměrně úzkou trať „zašpuntovali“. To nevydržel Švehla a po projetí bariér začal atakovat v pruhu určeném pro běžný provoz, na to jsem musel reagovat já a další kdo to zachytil byl Kukla. V mírném sjezdu před posledním esíčkem jsem se rozhodnul, že do špurtu půjdu natvrdo a minimálně přede mnou jedoucího Švehlu dám v první pravé zatáčce. Nevyměknul jsem a toto předjíždění mne zároveň vykoplo ze zmíněného esíčka do cílové rovinky těsně za Kuklu, za kterého jsem se nasál a na cílové lajně jsem ho dal o půl předního kola. Cituji trenéra - špurt jako z učebnice cyklistiky...
Myslím, že po tom co jsem několikrát atakoval a udával tempo, je čtvrté místo napříč kategoriemi a mé nejlepší umístění v tomto závodě zasloužené. Jo abych nezapomněl první místo v MH-trojce.
Zbytek výsledků - ZDE
