Silniční klasika patří k mé oblíbené disciplíně a zatáčkovité sjezdy miluji i po tý ráně v minulém závodě. Umístnění na druhém místě za Michalem Šiškou – no mohlo to být lepší, byl lepší, ale budiž, bedna je bedna.
Po celodenním čekání ve 30-ti stupňovém vedru, kdy i někteří chodící závodníci kolabovali, konečně došlo k vyhlášení vítězů. Tento „ceremoniál“ na který jsme všichni netrpělivě čekali nekonečnou dobu, byl odbyt cca za 10 min pro všechny kategorie, kdy mi vyloženě přistála na klíně igelitka se dvěma müsli, bidonem, a pytlíčkem regeneru. Vždy říkám darovanýmu koni na zuby nekoukej. Je mi srdečně jedno jestli jako věcná cena bude regener nebo galusky, či něco jiného, ten sezónní rozpočet to stejně neovlivní. Už jsem si zvykl na to, že nám cesťák ani finanční odměnu za umístnění eventuelně za různé vrchařské prémie, jako je to u zdravých kluků nikdo nedá. Co jsem tak zaslechl, konkrétně v tomto závodě byly v kategorii Elite finanční odměny poměrně slušné. Jak říkám na toto už jsem si zvykl a chápu, že pro naše závody je i složitější a těžší nějakého sponzora vůbec sehnat.
A nyní zpět k „ ceremoniálu“
To, že jsme si jako handbikeři museli průjezdnost trati domluvit s pořadatelem sami (kdy kluci objevili vysoký retardér a jediný bod kde se dal objet, byl kanál s podélným žebrováním)to ještě pochopím.
Nepochopitelná je pro mne skutečnost, že se již nikdo ani neobtěžuje pověsit na krk vítězům medaili.
Mám doma medailí a pohárů plnou almaru, vždy říkám s nadsázkou, že to stejně není kam dávat. Mám už za sebou hodně úspěchů od motorek, handbiku až po zlato z MS v benčpresu, takže si již nepotřebuji něco dokazovat. Tento sport dělám, protože mne to baví, konec konců jako mnozí z nás, bez nároku na finanční kompenzaci. Takže ani to jestli mi tam jedna medaile přibude či ne, není tragédie.
Na druhou stranu tyto závody nejezdím pouze já, ale jsou zde kluci, kteří jedou první sezónu a to, že se dostanou na bednu, byť za absence favoritů, je pro mnohé životní úspěch a první možná že i na dlouhou dobu poslední možnost podobnou trofej doma do sekretáře umístnit.
Již od roku 776 př.n.l. byli vítězové v jednotlivých disciplínách odměňováni olivovým věncem... Někteří na medaile balej holky, jiní sponzory a někdo je má aby měl jednou co ukázat dětem a pochlubit se co v životě dokázal i se svým handicapem.
Já se ptám
Co si asi tak mám dát do té vitríny mezi ostatní trofeje - oříškovou müsli tyčinku, nebo čokoládovou?
Hezky se to vyjímá vedle zlaté z MS. To už ani nestojíme funkcionářům svazu za to, aby nám koupili na sezónu pár medailí?
Jestli dobře počítám 9+6+5 je 20 x 3 je 60 x většinou 4 kategorie je 240 kč/závod to vše s DPH. Každý si dá dohromady, že 3 tisíce za rok by naše zřejmě již spojené tedy, finančně silné svazy nikterak nepoložilo. A navíc pokud se někde zmíní, že by to bylo pro handicapované, jistě se najde i sponzor.
Nevím, co tedy má táhnout kluky na závody
Minulý závod kolize, celý týden člověk lítá aby stačil dát vše do pořádku do dalších závodů, servizáci lítaj, nová galuska 1000, nafta 1500 Kč, hotel 1000 Kč, nutno připočítat údržbu auta a doplňky výživy a startovné či telefony. To vše obnáší i nějaký tréninkový plán – tedy i trenéra, mnohdy výživového poradce apod. Mnoho kluků to bere opravdu vážně, stavěj si nová kola, sháněj finance na lepší kola, díly, atp.
Co dál?
Nevím, jestli jsme pro svaz na obtíž nebo co za tím vězí. Když vidím, jak na jednu stranu vyrazí početná „repre“ handicapovaných cyklistů s realizačním týmem na SP do Španělska, což také zřejmě něco stojí a na druhé straně tohle. Aby to někdo nepochopil špatně, jde o princip o tu vyloženě zanedbatelnou částku v ročním rozpočtu svazu(ů) za madaile pro handbikery. Lhostejnost, nebo neschopnost, nebo nás chtějí zlikvidovat?
Mám v plánu, že si asi ty medaile začneme kupovat sami. Bude se to na medaili hezky vyjímat - Tyto medaile si handbikeři pořídili z vlastních finančních prostředků.
Nevím co asi tak odpovím našemu panu starostovi na – Tomáši, nepůjčil bys nám ty tvoje trofeje, pořádáme k výročí obce takovou výstavu, tak by se nám to tam docela hodilo… koukne do krabice a hele, tady sis zapomenul svačinu, ááááá druhá, áááá třetí….. a já – néééé to je jen sezóna 2012…..
Podobné závody jako byl ten poslední můžeme jezdit v okolí mého bydliště každý týden jeden. Pořadatel skupina DA-BA viz odkazy, kdykoliv umožní handbikerům startovat v kterémkoliv silničním závodě a medaile myslím, že by nebyl problém. Již několik let se pokoušíme dostat do ČP Železnýho dědka,tam POHÁRY věnuje pořadatel. Další adept na závod ČP je Škoda cycling, loni jsme to jeli sice bez oficiálního vyhlášení, ale jen proto, že nevěděli, že přijedeme, jinak by vytvořili kategorii a patřičné ceny. Tudy asi povede cesta.
Je to zralý dát to do televize….
