Letos se v ČP MTB handbike přitvrdilo. Doba kdy jsem pohodlně vyhrával závody v tomto seriálu je minulostí. Letos se pravidelně peru o umístění s bývalým velmi úspěšným silničním handbikerem Pavlem Dětským, který je letos velkým adeptem na celkové vítězství v ČP MTB. Něco podobného probíhá i v boji o 3-tí místo mezi Radkem Fabiánem a Romanem Strnadem. Co se týče tohoto závodu, věděl jsem, že Pavel pojede hlavně v kopcích a dlouhých rovinách, proto byla má taktika „udržet se“ a neztratit cenné metry. Věděl jsem, že když se jede do kopce, pojede se i z kopce a tam zase dominuji já. V prvním padáku jsem Pavla předjel a náskok, který jsem získal v následných sjezdech, jsem více či méně udržoval téměř až do cíle.
Bohužel, jak už to bývá při těchto závodech téměř pravidlem, někdo někde zabloudí, přejede odbočku, nebo neví kam odbočit. Většinou to bývá kvůli špatnému značení tratě. Téměř vždy však na toto doplatí ten první, což byl také můj případ. Náskok, na který jsem dřel po celý závod, jsem ztratil na jedné z posledních odboček, na které asi nějaký dobrák otočil šipku a karta se obrátila. Do toho jsem se ještě netrefil do cílového koridoru, takže zase vracečka a ve finále jsem zůstal viset na hraně cílové rampy. Pokud by toto přišlo 5 km před cílem, dalo by se to ještě řešit, ale ne cca 1 km před cílem. Navíc v závodě, kdy se nemáš čas ani pořádně napít. S tím opravdu neuděláš vůbec nic.
Nicméně, pěkný a těžký závod v kopcích a až na zmíněné drobnosti, slušně pořadatelsky zvládnutý i s cenou pro medailisty, kterou každý využije (cyklistické brýle), což není v našich končinách úplně běžné. Mluvím o tom, jelikož se mě mnoho lidí ptá – a co jsi za to dostal??? – Odpověď - v lepším případě medaile a balík propagačních letáků….. Tak snad se blýská na lepší časy. Jinak zdravím Dana (team Černí koně) a děkuji mu za opět bezchybný doprovod.
Foto ze závodu - ZDE
