Po tom jak jsem v průběhu sezóny kritizoval organizátory ČP handbike musím konstatovat, že tento závod byl jeden z nejlépe organizačně zajištěných v této sezóně. Pouze škoda, že se nás handbikerů nesešlo o něco víc.
Já jsem kvůli některým a to nejenom technickým chybám v průběhu sezóny musel bojovat o třetí pozici v ČP. Tyto chyby mne stály ne zrovna málo bodů v celkovém konečném hodnocení ČP. Přesto jsem se dokázal dotáhnout a vyrovnat bodovou ztrátu na třetí pozici v celkovém hodnocení, takže se sice dělím co se týče bodů o třetí místo s Michalem Šiškou, ale vzhledem k jeho součtu lepších umístnění vůči mě toto rozhodlo o mé mezi sportovci neoblíbené bramborové medaili v konečném pořadí ČP.
Co předcházelo
Věděl jsem, že musím dojet 2x před Michalem abych minimálně vyrovnal zmíněné bodování, což nebylo vzhledem k tomuto dvoj-závodu nereálné. Jelikož jsem věděl, že jak závod, tak časovka budou v kopci, tedy v okolí Strahova, tak jsem také směřoval svou přípravu do kopců, což se vyplatilo. Absolvoval jsem také několik tréninkových závodů DA-BA ještě s několika handbikery, kde jsem měl možnost vyzkoušet si některé technické věci.
1.Den – kritérium
Start tradičně excelentní, ale po zjištění že nikdo nejede, respektive nikdo se netlačí dopředu jsem ihned zvolnil. V tom vyjel někde ze zadu Honza Tománek a začalo se závodit. Věděl jsem, že v následném stoupání vrchaři poodjedou, tak jsem se spíše snažil držet krok a pokusil se Michala a pokud možno ještě někoho utrhnout v následném technickém sjezdu. První se vyřadil Petr Šelinga který si „prohlížel“ přilehlý parčík. Druhý se z boje o první pozice vyautoval Vašek Antal v jedné z vraceček. Ten následně dojel mého soka a společně se dotáhli až na mně. To mi sice zatrnulo, jenže opět ve zmíněném klesání jsem trošku poodjel, což zřejmě rozhodlo o mé třetí pozici v tomto závodě, co se týče ČP a šesté v EP, protože se následně docvaknul pouze Venca Antal a já jsem ještě chvilku odolával jeho tempu na rozdíl od Michala Šišky.
2.Den – časovka
Do nedávna moje neoblíbená disciplína. Sice nebudu tvrdit, že vím jak na ní, ale začínám jí přicházet na chuť. Vzhledem k umístnění v předchozím dni jsem startoval minutu za svým soupeřem, což je z mého pohledu výhodná pozice. Ještě výhodnější byla, když jsem zjistil, že jsem se dotáhnul po necelém prvním kole cca na 27 vteřin za něj. Po tomto zjištění jsem jel s jistotou dalšího třetího místa v ČP a na páté pozici v EP.
Závěr sezóny
Bohužel ani dvě třetí místa mi již nepomohla k celkové třetí příčce v absolutním pořadí. Ono vůbec třetí příčka je vůči čtvrté znevýhodněná 10 body což by mělo být spíše naopak a pokud jde ještě o dvojnásobné bodování, je to znát. Nicméně konečné pořadí ve skupině MH2 odpovídá výkonnosti a „zásluhám“ jednotlivých jezdců v sezóně 2012. Tato sezóna mi dala mnoho cenných poznatků a odhalila některé nedostatky na kterých bude třeba zapracovat.
Co potěšilo
To co mě doslova rozsekalo? Když se první den po dojezdu do cíle seběhl duklácký potěr a gratulovali mi k medaili a nejenom to, byli slyšet i při našem závodě jako fanoušci. Tady je vidět, že je Dukla profesionální tým a vede své juniory k týmovému duchu. Profesionální cyklistika je totiž týmový sport. Jen škoda že handbiky mají k této vizi velmi daleko, hlavně v ČR.
