Vzhledem ke všem peripetiím, které jsem musel letos řešit, nebyla příprava na tuto akci vůbec optimální. Všichni sportovci řeší mimořádná opatření při epidemii COVID-19, ale já jsem měl mimo vše co se děje ještě při tréninku nezaviněnou nehodu s autem, kdy mi vyjela v zatáčce v protisměru dodávka. Toto vše sice může potkat kteréhokoliv cyklistu nebo motorkáře, ale mně se to stalo den před odjezdem na světový pohár. Zdravotně jsem byl celkem v pořádku, ale problém byl v tom, že jsem měl poničený závodní speciál. Bohužel se jedná o tak specifické sportovní náčiní, že nebylo možné poškozený díl v nějaké krátké době nahradit a já jsem tak následně přišel nejen o tři závody v Belgii z toho dva SP, ale také o závod ME v Rakousku. Bohužel šlo o hlavní přípravné závody. Pak zhruba měsíc bez kola a bez tréninku a následně po této pauze jsem odlétal takřka bez tréninku rovnou na MS do Portugalska. Zde jsem v silničním závodě po této nechtěné pauze bojoval ve skupině jedoucí o sedmé místo, když jsem se zhruba ve třetině závodu dostal do kolize několika jezdců a po nekonečných 10 minutových opravách jsem s poškozeným kolem dokončil závod na 19. místě. To není pozice na které bych si představoval dokončit takovýto závod. Alespoň to byly důležité závodní kilometry.
Co se týká paralympiády, je úspěch se vůbec na tuto akci nominovat. Každý stát má omezený počet pozic. Jak jsem výše zmínil, Česká republika si během předchozího čtyřletého období „vyzávodila“ tři místa pro muže a jedno pro ženu.
Nominovaní jezdci musí splňovat výkonnostní kritéria vycházející z umístnění v závodech mistrovství světa a světových pohárů. To znamená, že takovýchto jezdců může mít každá země třeba deset, ale na paralympiádu může vyslat pouze tolik jezdců, kolik má k dispozici volných slotů. V našem případě tři muže a jednu ženu. Nutno dodat, že se nejedná tedy jen o handbikery, ale například o zrakově postižené cyklisty jedoucí na tandemových kolech nebo spastiky na tricyklech, samozřejmě nutno započítat i jezdce s amputací nebo handbikery - kvadruplegiky. Ze všech těchto paracyklistických kategorií každá země vyšle ty nejúspěšnější dle přidělených slotů.
Po zisku titulu Mistr ČR v silničním závodě a titulu nejlepšího vrchaře v ČR, druhém místě z EP v silničním závodě je toto můj další letošní úspěch a dá se říct i sportovní.
