Jeden z našich nejtěžších a zároveň nejhezčích závodů „Železný dědek“ hostil již po několikáté MČR handbiků. Já jsem dojel sice na třetím místě, ale vůbec z toho nejsem zklamaný. I když ještě nejsem v úplné pohodě co se formy týká, tak oproti závodu v Plzni před 14 dny to bylo o poznání lepší. Tepovka se mi sice zvedla, ale pořád je vidět, že to ještě není úplně ono. Ale když jsem dnes uviděl výsledkovou listinu, tak mě časy v jednotlivých kolech hodně potěšily.
Závod - On už ten můj start byl sra*** (roky totiž poslouchám od lidí – ty jezdíš zbytečně útočně, snažíš se to roztrhat během závodu a pak ti to chybí, na startu se nevyhrává a podobný kecy. Poslední rok jsem si to nastavil tak, že spíš čekám co kdo udělá a zbytečně neblázním a podle toho to taky vypadá). Na následný kopec po startu se vyškrabali jako první Kukla (SVK – MH4), s ním z mojí kategorie Tománek a Antal (MH3) a Šelinga (SVK-MH4), kterého jsem někde na druhém vrcholu předjel. Já jsem to bohužel s první trojicí nedokázal udržet, tudíž nebylo moc možností si někde odfrknout v háku.
A teď k té výsledkové listině. Každý kdo se v tom trošku vyzná a mrkne na mezičasy jednotlivých kol, si udělá obrázek o průběhu závodu sám. Já vlastně ani nemám důvod být nějak zklamaný. A proč? Protože jsem jel celých 47 km sám napřed proti trojici jezdců, cca 13 km tz. celé první kolo, kde byl očividně nejsilnější článek pozdější absolutní vítěz Dan Kukla z MH4-ky a další dvě kola proti dvojici medailistů z mé kategorie. Rozhodnul vlastně ten první kopec, kdy jsem nedokázal zrychlit a chytit se jich. Asi je teď hloupé říkat, měl jsem za to vzít hned na startu a že jsem v závěru také udělal chybu, když jsem byl ve sjezdu se skupinkou zdravých cyklistů zbytečně měkej, protože jsem nechtěl nikoho sundat a navíc jsem si říkal, soupeře mám pár metrů před sebou, vorazím v háku. To mě zřejmě stálo pár cenných metrů, které dokážu ve sjezdech nahnat.
Chodáci za to pod kopcem na křižovatce drbli ve stupačkách a bylo po háku, naopak už rozjetá dvojice jedoucí přede mnou se do toho háku (alespoň na chvíli) dostala. Ale po boji každej generál a coby kdyby. Každopádně ztráta na první dvojici ½ min. na 47 kilometrech = po 2 hodinách sólo jízdy, po tom co jsem 2x nahazoval řetěz (což mi sice moc času nezabralo a není to omluva, ale nepatrné zdržení to bylo), po tom co se ještě lehce peru s přetrénováním a s přihlédnutím, že jsem na rozdíl od mých konkurentů týden po relativně těžké horské časovce, tak mi to hodně zvedlo náladu.
Výsledková listina - ZDE
